Shangri La Akademie

Transcendence duality - Cesta k jednotě

Pětidenní výcvik, kde se naučíte jak pomoci sobě i klientům v přijetí protikladů a jak tím říci ano plynutí životu.

Žijeme v plynutí, v rytmu dualit. Rytmus nás udržuje na živu: v dýchání, v tlukotu srdce. Na tělesné úrovni je to relativně jedoduše pochopitelné. Ovšem na psychologické úrovni pochopení a přijetí dualit nebývá tak prosté. Na konec chceme přece štěstí a ne smutek. Chceme potěšení a nechceme bolest. A tak se snažíme držet jedné strany polarity, která se nám líbí a odmítat stranu druhou, která se nám nelíbí. Připadá nám to velmi přirozené. A při tom je toto přesně způsob, jak si znovu vytváříme utrpení každý den. Z tohoto cyklu držení se a odmítání vyvěrá neustálé vnitřní napětí. Tento cyklus nám brání v nalezení vnitřního klidu.

Některé z velkých polarit, se kterými lidé bojují jsou samota a spolubytí, jistota a nejistota, svoboda a struktura, úspěch a selhání, zdraví a nemoc, klid a stres, akce a uvolnění, začátek a konec, plynutí a ztuhnutí, vzdálenost a blízkost, vědomí a nevědomí, stažení a uvolnění, hněv a soucit, přijetí a odmítnutí, změna a trvání, znalost a nevědomost atd.

Během tohoto výcviku se naučíte pomáhat klientům nacházet si cestu z úskalí vybírání si a napětí, z postoje „buď–anebo“ do přijetí přítomnosti obou protikladů v existenci. Prožitek tohoto putování bude podporován pochopením fungování vědomé a nevědomé mysli a základních pudů pro přežití v našem nervovém systému. Budeme používat techniky ze světa hypnoterapie, transrituálů, práce s obrazy a metaforami. Zahrneme i tělo, tělesnou paměť a fyzické pohyby k vystoupení z nevědomých a velmi starých pohybových vzorců, abychom tak nacházeli sami a pomáhali klientům nacházet klid a prožitek plynutí v nitru i v životě.

Přeneseme tuto práci s polaritami na úroveň duchovního pochopení, které přesahuje prosté přijetí protikladů. Na úroveň, která nás zavede do dimenze přesahující duální vnímání mysli, která opouští postoj „buď–anebo,“ která vystupuje z „obojí–a,“ „toto–tamto.“ Můžeme pochopit mnoharozměrnost pravdy. Jsem toto, jsem tamto, jsem obojí, nejsem ani jedno.

Takto vystupujeme z identifikace s myslí a jejími strukturami a naše vědomí se může rozšiřovat do všech směrů rovnoměrně a plynule, obsahovat všechny individuální aspekty pravdy a můžeme si tak nacházet klidnou přítomnost, která dokáže obsáhnout plynutí protikladů v našem životě: JEDNOTU.

Záměr pro výcvik

Na psychologické úrovni to vypadá, že většina našich problémů vyvěrá z našeho vztahu k jednomu anebo více párů těchto následujících základních protikladů:

jistota – nejistota,
život – smrt,
potěšení – bolest,
sám – spolu.

Naše mysl má tendenci dávat přednost jedné straně a vyhýbat se straně druhé. Tento obvykle nevědomý postoj zabarvuje naše vnímání života i lidí. Má to obrovský vliv na to, co považujeme za možné, pro co si myslíme, že stojí za to něco udělat anebo jak jsme schopni přiznat si své potřeby. Když si začneme vytvářet nové způsoby, jak se vztahovat k těmto protikladům, stáváme se daleko více sami sebou: začneme žít více naplno, získáme větší odolnost a schopnost integrovat obtíže do plynutí našeho života a větší schopnost pokračovat dál na své cestě, více se uvolníme, začneme prožívat větší naplnění a větší smíření se s existencí.

Naučíte se, jak asistovat klientům v tomto procesu, což vede k znovunabytí důvěry k tomu plynout dál v proudu života a sebedůvěry v sílu svého srdce.

Jistota – nejistota.

Tato polarita se může manifestovat mnoha způsoby. U někoho se skrývá v polaritách: schválení – nesouhlas, přijetí – odmítnutí, samota – spolu. Pro jiné je to o: bohatství –chudoba , uznání – anonymita. Základní snaha naší nevědomé mysli je o stav bez jakékoli změny, protože to přináší subjektivní pocit bezpečí. V okamžiku, kdy naše nevědomá mysl pochopí, vidí a slyší rytmus nevyhnutelné a stálé změny v životě, začne být jasné, že konečná jistota spočívá v přijetí nejistoty jako přirozenosti života samotného.

Život – smrt.

Většina z nás logicky ví, že smrt jednoho dne přijde. Vypadá to, že nevědomá mysl má konkrétní představy, jak na tento fakt reagovat. Nevědomá mysl je v zásadě proti smrti a je pro život, což naprosto dává smysl na biologické úrovni. Biologicky je to jediná možná volba. Psychologicky, ale můžeme posunout a rozšířit naše nevědomé pochopení smrti z fenoménu, který přinese konec našeho těla a konec mého „já“ směrem k vnímání smrti jako završení jedné fáze a počátek fáze další. Příroda nám tento fenomén ukazuje v nekonečných podobách a tak nám pomáhá rozpoznat, že začátky a konce – život a smrt jsou přirozeným cyklem dokončování, který umožňuje procesu života být znovu vytvářen čerstvý a nový.

Potěšení – bolest.

Opět na biologické úrovni je inteligentní vyhledávat potěšení a vyhýbat se bolesti. Avšak psychologická inteligence nás nabádá, že je dobré ukázat naší nevědomé mysli, že bolest a nepříjemné zkušenosti, ať už na úrovni mentální, emocionální či fyzické, mají svou důležitou hodnotu. Díky uvědomění si hodnoty zkušeností obsahujících bolest či tlak, se můžeme uvolňovat do těchto nepopiratelných zkušeností života a přistupovat k nim novými způsoby a to se zvědavostí, uvolněním, meditací a chutí je prozkoumat.

Sám – spolu

Dilema našeho lidského srdce spočívá v potřebe kontaktu na jedné straně a potřebě k tomu být jedinečný, mimořádný anebo sám, na straně druhé. To je jeden z nejzásadnějších vnitřních rozkolů člověka. Většina z nás je pevně identifikována buď se samotou či spolubytím jako jediným správným způsobem, jak žít a jak nacházet cestu ke štěští. Ti z nás, co jsme si zvolili společné bytí, obvykle nezažíváme jedinečnost a plnost přítomnosti, když jsme sami. Ti z nás, co jsme si zvolili samotu, obvykle nezažíváme a neznáme hodnotu kontaktu a propojení jako základní lidské potřeby a jako součástí lidské přirozenosti. Zde pracujeme na tom, abychom dokázali vnímat hodnotu obou potřeb, že jsou rovnocené, přirozené a doplňující se navzájem.